Rejštejn
| Rejštejn | |
|---|---|
 Rejštejn | |
 | |
| Znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kašperské Hory |
| Obec s rozšířenou působností | Sušice (správní obvod) |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′26″ s. š., 13°30′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 240 (2025)[1] |
| Rozloha | 30,43 km²[2] |
| Nadmořská výška | 568 m n. m. |
| PSČ | 341 92 |
| Počet domů | 190 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 9 |
| Počet k. ú. | 9 |
| Počet ZSJ | 9 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí Svobody 1 341 92 Rejštejn obec.rejstejn@iol.cz |
| Starosta | Lubor Koňas |
| Oficiální web | www |
  Rejštejn | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 557021 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rejštejn (německy Unterreichenstein, tj. bohatý kámen) je město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije v něm 240[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347. Původní osada Reichenstein byla založena při rýžovištích zlata na řece Otavě, později se zde začalo zlato těžit hornickým způsobem. Osada, která byla původně součástí Kašperských Hor, byla v roce 1584 povýšena na samostatné královské horní město. V průběhu 17. století došlo k útlumu těžby zlata a obyvatelé Rejštejna se postupně zaměřili na sklářskou výrobu. V roce 1836 byla v bývalé osadě Klášterský Mlýn založena sklárna Lötz, která patřila v letech 1878–1908 k nejvýznamnějším v celém Rakousko-Uhersku. Zdejší secesní sklo obdrželo četná ocenění.
V letech 1938 až 1945 byl Rejštejn v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.
Provoz sklárny byl ukončen vysídlením většiny původních německých obyvatel po druhé světové válce v roce 1947.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 103 | 2 226 | 2 372 | 2 253 | 2 252 | 2 201 | 2 255 | 977 | 712 | 530 | 410 | 305 | 270 | 236 | 245 |
| Počet domů | 240 | 260 | 265 | 268 | 281 | 278 | 303 | 234 | 159 | 126 | 110 | 162 | 185 | 190 | 190 |
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Rejštejn (i název k. ú.)
- Bystrá, dříve Wunderbach[8], do 30. června 1960 část obce Vatětice[9], od 1. července 1960 část obce Rejštejn[10][11], osada zanikla[12]
- Jelenov (leží v k. ú. Svojše)
- Klášterský Mlýn (k. ú. Klášterský Mlýn I a Klášterský Mlýn II)
- Malý Kozí Hřbet (k. ú. Kozí Hřbet)
- Radešov (k. ú. Radešov u Rejštejna)
- Svojše (i název k. ú.)
- Velký Kozí Hřbet (k. ú. Kozí Hřbet)
- Velký Radkov (k. ú. Velký Radkov I a Velký Radkov II)
- Zhůří (k. ú. Zhůří u Rejštejna)
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- Kostel svatého Bartoloměje je pozdně gotický kostel z 16. století, v 18. století barokně přestavěný. V kostele se nachází zvon ze 14. století.
- Na náměstí je vystaven hranolový kámen s miskovitými prohlubněmi, který pochází ze středověké úpravny zlatonosného křemene.
- Památník jedenácti židovských obětí pochodu smrti z Helmbrechts do Volar
- Kamenná kašna z roku 1890
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Čeňkova pila
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Na místním hřbitově je pochována matka Karla Klostermanna Charlotta a jeho bratr Jakub, který v Rejštejně býval farářem.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- 1 2 Rejštejn [online]. [cit. 2016-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-15.
- ↑ Rozhodnutí předsedy PS č. 27. www.psp.cz [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra číslo 16 / 1952 Sb. o změnách úředních názvů míst v roce 1951. Praha: Ministerstvo vnitra
- ↑ Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a ministerstvo vnitra, 1955. S. strana 108, položka 59.
- ↑ Seznam obcí v ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra
- ↑ Statistický lexikon obcí ČSSR 1965. Praha: Ústřední komise lidové kontroly a statistiky, a ministerstvo vnitra, 1965. S. strana 164, položka 126, řádek 1.
- ↑ Statistický lexikon obcí 1974. Praha: Federální statistický úřad, Ministerstvo vnitra ČSR a SSR, 1976. S. strana 802.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rejštejn na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Rejštejn v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
| Město Rejštejn | |
|---|---|
|
Rejštejn • k. ú. Kozí Hřbet (Malý Kozí Hřbet • Velký Kozí Hřbet) • k. ú. Svojše (Svojše • Jelenov) • Zhůří (k. ú. Zhůří u Rejštejna) • Klášterský Mlýn (k. ú. Klášterský Mlýn I • Klášterský Mlýn II) • Radešov (k. ú. Radešov u Rejštejna) • Velký Radkov (k. ú. Velký Radkov I • Velký Radkov II) | |
- Rejštejn
- Města v Čechách
- Obce v okrese Klatovy
- Sídla na Šumavě
- Sídla v Šumavském podhůří
- Sídla na Otavě
- Sídla v CHKO Šumava
- Města v okrese Klatovy
- Horní města v Česku
- Těžba zlata v Plzeňském kraji
- Těžba v okrese Klatovy
- Kašperskohorský rudní revír
- Regionální sdružení Šumava
- Mikroregion Šumava Západ
- Místní akční skupina LAG Centrální Šumava
