Přeskočit na obsah

Miju Katová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miju Katová
加藤 未唯
Miju Katová na Washington Open 2023
Miju Katová na Washington Open 2023
StátJaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození21. listopadu 1994 (31 let)
Místo narozeníKjóto, Japonsko[1]
BydlištěKjóto, Japonsko[1]
Výška156 cm[1]
Profesionálka od2013
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 203 506 USD
Tenisová raketaBabolat
Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů216–177
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění123. místo (18. září 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2016, 2017)
French Open1. kolo (2017)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2017)
US Open2. kolo kvalifikace (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů341–310
Tituly6 WTA, 3 WTA 125, 13 ITF
Nejvyšší umístění26. místo (1. ledna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2017)
French Openčtvrtfinále (2024)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open3. kolo (2016, 2023)
Smíšená čtyřhra
Tituly1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2024)
French Openvítězka (2023)
Wimbledon1. kolo (2019, 2023, 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20260901a1. září 2026
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miju Katová (japonsky 加藤 未唯, Kató Miju, * 21. listopadu 1994 Kjóto) je japonská profesionální tenistka. Na grandslamu zvítězila s Timem Pützem ve smíšené čtyřhře French Open 2023. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála šest turnajů ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala tři deblové trofeje. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2017 na 123. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2024 na 26. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v březnu 2011, když jí patřila 28. příčka. Trénovali ji Adam Lownsbrough či Rjúdži Óhara.[1]

V japonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Thajsku, v němž s Makoto Ninomijovou vyhrály čtyřhru. Japonky zvítězily 3:0 na zápasy. Do září 2026 v soutěži nastoupila k šesti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 5–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorské kategorii se s krajankou Eri Hozumiovou probojovaly do finále čtyřhry Australian Open 2011, v němž podlehly belgicko-nizozemskému páru An-Sophie Mestachová a Demi Schuursová.

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v září 2009, když na turnaji v Kjótu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během května 2015 v naganské Karuizawě, události s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále travnaté soutěže přehrála krajanku Makotu Ninomijovou.[2]

Během French Open 2019

Na okruhu WTA Tour debutovala ve dvouhře říjnovým HP Open 2012 v Ósace. Na úvod kvalifikace, do níž obdržela divokou kartu, podlehla Maďarce Katalin Marosiové ve dvou setech. Hlavní soutěž si poprvé zahrála během říjnového Hong Kong Tennis Open 2015, kde postoupila z kvalifikace. V první fázi ji zastavila ruská turnajová šestka Darja Gavrilovová po třísetovém průběhu. Premiérový vítězný zápas si připsala na únorovém Taiwan Open 2016, na němž zdolala francouzskou kvalifikantku Sherazad Reixovou. Poté však nenašla recept na třetí nasazenou Kazašku Julii Putincevovou.[1][2]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Taiwan Open 2016, probíhajícím v Kao-siungu. Po boku krajanky Eri Hozumiové odešly poraženy od nejvýše nasazené sesterské dvojice Chao-čching a Jung-žan Čanových. První trofej na túře WTA získala s Hozumiovou v deblové soutěži Katowice Open 2016, když v rozhodujícím duelu zdolaly ruský pár Valentyna Ivachněnková a Marina Melnikovová.[1]

Debut v kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala na US Open 2015, kde na úvod odebrala Kataryně Bondarenkové pouze dva gamy. Po boku stálé deblové partnerky Eri Hozumiové postoupily v deblové soutěži Australian Open 2017 do semifinále. Ve třetím kole vyřadily čtvrtý nasazený pár Sania Mirzaová a Barbora Strýcová. Ve čtvrtfinále pak na jejich raketách skončila Mirjana Lučićová Baroniová s Andreou Petkovicovou. Před branami finále je však zastavila druhá nasazená dvojice Bethanie Matteková-Sandsová a Lucie Šafářová po třísetovém průběhu.[1] Ve třetím kole deblové soutěže French Open 2023 byla s Indonésankou Aldilou Sutjiadiovou diskvalifikována, když po skončení výměny neúmyslně zasáhla sběračku míčů na protilehlé straně dvorce. Následovala ztráta bodů a finanční odměny ze čtyřhry. Bouzková se Sorribesovou Tormovou tak postoupily do čtvrtfinále.[4] Přesto si z Roland Garros odvezla první grandslamovou trofej, když s Němcem Timem Pützem vyhrála smíšenou čtyřhru. Ve finále zdolali kanadsko-novozélandský pár Bianca Andreescuová a Michael Venus. Pařížský mix ovládla jako třetí japonský tenista po Hirakiové v roce 1997 a Šibaharaové v roce 2022.[5]

Finále na Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítězka 2023 French Open antuka Německo Tim Pütz Kanada Bianca Andreescuová
Nový Zéland Michael Venus
4–6, 6–4, [10–6]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA Elite Trophy (0–1 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–2 Č)
Premier / WTA 500 (1–1 Č)
International / WTA 250 (0–1 D, 5–8 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. září 2017 Tokio, Japonsko International tvrdý Kazachstán Zarina Dijasová 2–6, 5–7

Čtyřhra: 18 (6–12)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. únor 2016 Kao-siung, Tchaj-wan International tvrdý Japonsko Eri Hozumiová Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
4–6, 3–6
Vítězka 1. duben 2016 Katovice, Polsko International tvrdý (h) Japonsko Eri Hozumiová Rusko Valentyna Ivachněnková
Rusko Marina Melnikovová
3–6, 7–5, [10–8]
Finalistka 2. leden 2018 Auckland, Nový Zéland International tvrdý Japonsko Eri Hozumiová Itálie Sara Erraniová
Nizozemsko Bibiane Schoofsová
5–7, 1–6
Finalistka 3. září 2018 Hirošima, Japonsko International tvrdý Japonsko Makoto Ninomijová Japonsko Eri Hozumiová
Čína Čang Šuaj
2–6, 4–6
Vítězka 2. září 2018 Tokio, Japonsko Premier tvrdý (h) Japonsko Makoto Ninomijová Česko Andrea Sestini Hlaváčková
Česko Barbora Strýcová
6–4, 6–4
Finalistka 4. říjen 2019 Tchien-ťin, Čína International tvrdý Japonsko Nao Hibinová Japonsko Šúko Aojamová
Japonsko Ena Šibaharaová
3–6, 5–7
Finalistka 5. březen 2020 Monterrey, Mexiko International tvrdý Čína Wang Ja-fan Ukrajina Kateryna Bondarenková
Kanada Sharon Fichmanová
6–4, 3–6, [7–10]
Finalistka 6. červenec 2022 Hamburk, Německo WTA 250 antuka Indonésie Aldila Sutjiadiová USA Sophie Changová
USA Angela Kulikovová
3–6, 6–4, [6–10]
Finalistka 7. říjen 2022 Monastir, Tunisko WTA 250 tvrdý USA Angela Kulikovová Francie Kristina Mladenovicová
Česko Kateřina Siniaková
2–6, 0–6
Vítězka 3. leden 2023 Auckland, Nový Zéland WTA 250 tvrdý Indonésie Aldila Sutjiadiová Kanada Leylah Fernandezová
USA Bethanie Mattek-Sandsová
1–6, 7–5, [10–4]
Vítězka 4. srpen 2023 Cleveland, Spojené státy WTA 250 tvrdý Indonésie Aldila Sutjiadiová USA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová
6–4, 6–7(4–7), [10–8]
Finalistka 8. říjen 2023 Ču-chaj, Čína Elite tvrdý Indonésie Aldila Sutjiadiová Brazílie Beatriz Haddad Maiová
  Veronika Kuděrmetovová
3–6, 3–6
Vítězka 5. únor 2024 Hua Hin, Thajsko WTA 250 tvrdý Indonésie Aldila Sutjiadiová Čína Kuo Chan-jü
Čína Ťiang Sin-jü
6–4, 1–6, [10–7]
Finalistka 9. červen 2024 Birmingham, Spojené království WTA 250 tráva Čína Čang Šuaj Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Belgie Elise Mertensová
1–6, 3–6
Finalistka 10. září 2024 Soul, Jižní Korea WTA 500 tvrdý Čína Čang Šuaj USA Nicole Melichar-Martinezová
 Ljudmila Samsonovová
1–6, 0–6
Finalistka 11. březen 2025 Miami, Spojené státy WTA 1000 tvrdý Španělsko Cristina Bucșová   Mirra Andrejevová
  Diana Šnajderová
3–6, 7–6(7–5), [2–10]
Finalistka 12. říjen 2025 Peking, Čína WTA 1000 tvrdý Maďarsko Fanny Stollárová Itálie Sara Erraniová
Itálie Jasmine Paoliniová
7–6(7–1), 3–6, [2–10]
Vítězka 6. červenec 2026 Athény, Řecko WTA 250 tvrdý Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching Spojené království Maia Lumsdenová
Čína Tchang Čchien-chuej
7–6(7–3), 4–6, [10–7]

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 4 (3–1)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
WTA 125 (3–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2016 Honolulu, Spojené státy tvrdý Japonsko Eri Hozumiová USA Nicole Gibbsová
USA Asia Muhammadová
6–7(3–7), 6–3, [10–8]
Finalistka 1. květen 2022 Paříž, Francie antuka Gruzie Oxana Kalašnikovová Brazílie Beatriz Haddad Maiová
Francie Kristina Mladenovicová
7–5, 4–6, [4–10]
Vítězka 2. srpen 2022 Vancouver, Kanada tvrdý USA Asia Muhammadová Maďarsko Tímea Babosová
USA Angela Kulikovová
6–3, 7–5
Vítězka 3. březen 2026 Austin, Spojené státy tvrdý Čínská Tchaj-pej Čan Chao-čching Nizozemsko Isabelle Haverlagová
USA Sabrina Santamariová
6–2, 6–3

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (4 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
1. květen 2015 Karuizawa, Japonsko W25 tráva Japonsko Makoto Ninomijová 7–6(7–5), 5–7, 6–1
2. červenec 2015 Bangkok, Thajsko W25 tvrdý Uzbekistán Nigina Abduraimovová 7–5, 6–2
3. březen 2016 Canberra, Austrálie W25 antuka Maďarsko Anna Bondárová 6–4, 7–6(7–3)
4. prosinec 2023 Kjóto, Japonsko W60 tvrdý (h) Spojené království Juriko Mijazakiová 6–4, 2–6, 6–2

Čtyřhra (13 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. září 2011 Kjóto, Japonsko W10 koberec Japonsko Riko Sawajanagiová Japonsko Kazusa Itová
Japonsko Tomoko Tairová
6–4, 7–6(7–5)
2. říjen 2012 Makinohara, Japonsko W25 tráva Japonsko Eri Hozumiová Austrálie Monique Adamczaková
Francie Caroline Garciaová
7–6(8–6), 6–3
3. září 2013 Kjóto, Japonsko W10 koberec (h) Japonsko Hiroko Kuwatová Japonsko Mana Ajukawová
Japonsko Emi Mutagučiová
6–4, 6–2
4. červenec 2014 Bangkok, Thajsko W10 tvrdý Japonsko Akiko Ómaeová Thajsko Kamonwan Buajamová
Thajsko Nungnadda Wannasuková
6–0, 6–0
5. březen 2015 Bangkok, Thajsko W15 antuka Japonsko Nao Hibinová Japonsko Mijabi Inoueová
Japonsko Akiko Ómaeová
6-4, 6-2
6. květen 2015 Karuizawa, Japonsko W25 tráva Japonsko Rika Fudžiwarová Japonsko Mana Ajukawová
Japonsko Makoto Ninomijová
6–2, 6–0
7. červen 2015 Kašiwa, Japonsko W25 tvrdý Japonsko Akiko Ómaeová Japonsko Mana Ajukawová
Japonsko Makoto Ninomijová
6–2, 5–7, [10–8]
8. červen 2015 Inčchon, Jižní Korea W25 tvrdý Japonsko Kotomi Takahatová Jižní Korea Choi Ji-hee
Jižní Korea Kim Na-ri
4–6, 6–3, [10–7]
9. květen 2016 Gifu, Japonsko W80 tvrdý Japonsko Eri Hozumiová Japonsko Hiroko Kuwatová
Japonsko Ajaka Okunová
6–1, 6–2
10. květen 2017 Gifu, Japonsko W80 tvrdý Japonsko Eri Hozumiová Spojené království Katy Dunneová
Izrael Julia Glušková
6–4, 6–2
11. květen 2017 Řím, Itálie W25 antuka Japonsko Eri Hozumiová Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová
Norsko Melanie Stokkeová
6–1, 6–4
12. srpen 2019 Vancouver, Kanada W100 tvrdý Japonsko Nao Hibinová Spojené království Naomi Broadyová
Nový Zéland Erin Routliffeová
6–2, 6–2
13. únor 2022 Monastir, Tunisko W15 tvrdý Japonsko Kisa Jošioková Bělorusko Kristina Dmitruková
Alžírsko Inès Ibbouová
6–4, 7–5

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2011 Australian Open tvrdý Japonsko Eri Hozumiová Nizozemsko Demi Schuursová
Belgie An-Sophie Mestachová
2–6, 3–6

Postavení na konečném žebříčku WTA

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024–2025
Pořadí 919. ▲ 733. ▲ 435. ▲ 402. ▲ 180. ▼ 192. ▲ 125. ▼ 392. ▼ 855. ▲ 790. ▼ 1 070. ▼ 1 083. ▲ 428. —
Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025
Pořadí 1 016. ▲ 395. ▲ 385. ▲ 275. ▲ 129. ▲ 58. ▲ 40. ▼ 45. ▼ 78. ▲ 74. ▼ 80. ▲ 49. ▲ 27. ▼ 37. ▼ 45.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miyu Kato (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. 1 2 3 4 5 6 7 Miju Katová na WTA Tour (anglicky), přístup: 1. září 2026
  2. 1 2 3 Miju Katová na World Tennis (anglicky), přístup: 1. září 2026
  3. ↑ Miju Katová v Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 1. září 2026
  4. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Bouzková postupuje po hodně přísné diskvalifikaci. Katóová nechtěně trefila sběračku míčků. TenisPortal.cz [online]. 2023-06-04 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online.
  5. ↑ Miyu Kato, Tim Puetz win mixed doubles title at Roland Garros. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]