Koterov
| Koterov | |
|---|---|
 stavení v Koterově | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Plzeň |
| Okres | Plzeň-město |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′52″ s. š., 13°25′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 325 (2021)[1] |
| Katastrální území | Koterov, Hradiště u Plzně a Bručná (7,23 km²) |
| PSČ | 315 01 326 00 |
| Počet domů | 567 (2021)[2] |
  Koterov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 71056 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Koterov je část statutárního města Plzeň v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Nachází se na jihovýchodě Plzně. Prochází tudy železniční trať Plzeň – České Budějovice. Koterov je také název katastrálního území o rozloze 3,16 km²,[3] Koterov jako část města se rozkládá i na částech katastrálních území Bručná a Hradiště u Plzně.[4]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice byl odvozen z příjmení Kotora/Kotera ve významu Kotorův dvůr. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Kothorow (1369), Kotrow (1373), Kotraw (1378), Chodorova (1454), Kothorow (1458), Kotorow (1466), Kotherow (1471), „z kotorowa“ (1498), koturow (1507), v Kotorově (1525), Kotorowo (1654), Koterow (1788), Kotterow a Choterow (1838), Koturov (1854) a Koterov (1854 a 1893).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1369. V roce 1458 král Jiří z Poděbrad Koterov zapsal Prokopovi z Rabštejna.[5] Po něm vesnici držel Petr Kořenský z Terešova, který zemřel roku 1493. Jeho synové Koterov zdědili a vlastnili do roku 1507.[6]
Významným rokem se stal 1515, kdy se Koterov stal majetkem města Plzně. S Plzní se tato obec spojila v roce 1942. Do tohoto data prošel Koterov výraznou změnou. První polovina 19. století, tzv. lidový klasicismus, ovlivnil historické jádro Koterova velmi výrazně. Po roce 1850 byla postavena většina místních stodol a chlévů, nově byla vystavěna i většina domů. Selské dvory zdobily zděné brány s kamennými portály.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 371 | 431 | 473 | 551 | 714 | 749 | 1 013 | 1 672 | 585 | 517 | 2 703 | 2 464 | 2 448 | 2 399 | 2 325 |
| Počet domů | 57 | 71 | 75 | 79 | 91 | 98 | 158 | 308 | 136 | 134 | 445 | 493 | 519 | 543 | 567 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1942 byl Koterov samostatnou obcí v okrese Plzeň. V letech 1942–1964 byl osadou statutárního města Plzeň v okrese Plzeň-město. Od 14. června 1964 do 29. dubna 1976 byl znovu obcí v okrese Plzeň-jih. Od 30. dubna 1976 je opět částí statutárního města Plzeň v okrese Plzeň-město.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Jedinečnou pozůstalostí tehdejší klasicistní architektury 19. století se staly domy, přilehlé po obvodu koterovské návsi. Soubor těchto staveb byl roku 1995 prohlášen vládou ČR za vesnickou památkovou rezervaci. Za zmínku stojí usedlosti čp. 4, 5, 6 26 a 28 nebo například zdejší sokolovna z přelomu dvacátých a třicátých let 20. století, kterou projektoval architekt Krásný. Koterovská náves patří mezi památkově chráněné oblasti a nejvíce zachovalé návsi na Plzeňsku.[10]
Nevelká zděná kaple na návsi pochází z poloviny 19. století a charakteristická je zvláště svým šestibokým půdorysem. Kaple Na Hradčanech je klasicistní. Postavena byla v letech 1660–1680 a nachází se při silnici do Starého Plzence, nedaleko křižovatky s ulicí U mlýna. Má čtyřboký půdorys, v průčelí s patrně druhotně užitým pojednaným kamenným portálkem vročeným do roku 1700. V tympanonu je umístěna nika se sochou Piety.
Železniční stanice Plzeň-Koterov
[editovat | editovat zdroj]Plzeň-Koterov je rovněž název železniční stanice na trati Plzeň – České Budějovice. Stanice je situována 1,2 kilometru severozápadně od centra obce. Od roku 2022 je zrušena pro osobní dopravu a nahrazena zastávkou Plzeň-Slovany.[11]
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Martin Honorius Czechura (1688–1726), filozof, teolog
- František Krásný (1865–1947), architekt
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Koterov: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Část obce Koterov: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20.
- 1 2 PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Koterow, s. 336.
- ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr; NOVOBILSKÝ, Milan. Královský hrad Radyně. 2. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2007. 48 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 17). ISBN 978-80-86596-96-9. S. 10.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 249.
- ↑ Plzeň - Koterov - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Stanice Plzeň-Koterov končí pro osobní dopravu, od pátku ji nahradí Plzeň-Slovany [online]. zdopravy.cz [cit. 2023-03-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Koterov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Koterov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Koterov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
