Evaristus
| Svatý Evaristus | |
|---|---|
| 5. papež | |
Svatý Evaristus, autor Sandro Botticelli (Sixtinská kaple, 1481) | |
| Církev | římskokatolická |
| Pontifikát začal | 98 nebo 101[1] |
| Pontifikát skončil | 108 nebo 117[2] |
| Předchůdce | Klement I. |
| Nástupce | Alexandr I. |
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Evaristus |
| Datum narození | ca 30 |
| Místo narození | Betlém, Judea, Římská říše[3] |
| Datum úmrtí | 108 nebo 117 |
| Místo úmrtí | Řím, Římská říše |
| Místo pohřbení | Vatikánská nekropole |
| Povolání | katolický kněz |
| Svatořečení | |
| Svátek | 26. října[2] / 27. října |
| Uctíván církvemi | všechny křesťanské církve s kultem svatých |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Evaristus (latinsky Evaristus, uváděn též jako Aristus; † 105/108 nebo 117 Řím, Římská říše) byl 5. papežem křesťanské církve a nástupcem Klementa I. Byl to právě on, kdo razil označení „Svatá“ pro katolickou církev, jak dosvědčují Irenej z Lyonu[4] a Eusebios z Kaisareie.[5] Jeho pontifikát se datuje do let 98/101–105/108 nebo 117. Podle tradice zemřel jako mučedník.
Hagiografie a život
[editovat | editovat zdroj]Datum narození není přesně známo (jedna z verzí uvádí rok 30). Jedna z tradic říká, že se narodil v Egyptě v židovské rodině. V spisu Liber Pontificalis se o papeži Evaristovi zmiňují informace, které nebylo možné historicky ověřit: například že byl Řek, syn Žida narozeného v Betlémě.[3]
Byl učený, dobře znal Boží slovo, věnoval se kázání a byl v něm odborníkem – věrně všem ukazoval Ježíše Krista a věnoval značné úsilí službě druhým.[6]
V Liberiově katalogu (Catalogus Liberianus – seznam prvních papežů zpracovaný papežem Liberiem okolo roku 350) je jeho jméno uvedeno jako Aristus. V papežských seznamech, ze kterých čerpali raně křesťanští historici ze 2. století sv. Irenej a sv. Hippolyt, je uváděn jako čtvrtý následník sv. Petra, který se stal papežem po sv. Klementovi.
Pontifikát
[editovat | editovat zdroj]Liberijský katalog klade jeho pontifikát do let 96 až 108. Tuto chronologii přejímá i Liber Pontificalis. Léta jeho pontifikátu se však podle různých zdrojů liší; v Eusebiově spisu Církevní dějiny se hovoří o letech 99 až 108. Bývá tak považován za papeže, který uzavírá první století křesťanské éry.
Pečlivě se staral o potřeby církve a svého duchovního stáda. Stanovil určitá pravidla pro biskupy a jáhny a pro posvěcování věřících. Připisuje se mu nařízení, aby nejen v Římě, ale v každém biskupském sídle bylo sedm jáhnů, kteří měli dohlížet na samotného papeže a jeho kázání. Dále se uvádí, že z jeho rozhodnutí pochází ustanovení, že sňatky mají být veřejně posvěcovány knězem.
Napsal sérii dopisů adresovaných věřícím v Africe a Egyptě, v nichž je nabádal k věrnosti víře. Přidělil tituly (tituli) presbyterům římské církve. Dále se uvádí, že předsedal třem vysvěcením: 17 kněžím, 2 jáhnům a 15 biskupům.
Kromě toho, že se jeho jméno objevuje na seznamu Ireneje z Lyonu, není o tomto římském biskupovi známé téměř nic dalšího. Raně křesťanské zdroje neposkytují žádné další autentické údaje o jeho životě.
Udává se, že zemřel jako mučedník. Podle Liber Pontificalis byl po své smrti pohřben na Vatikánském pahorku v blízkosti hrobky sv. Petra a apoštolský stolec zůstal uvolněný po dobu 19 dnů.[7]
Na rozdíl od svých předchůdců se jeho jméno neobjevuje ve starobylém Římském kánonu, což naznačuje, že nedostatek informací o jeho osobě sahá až do prvních století dějin církve.
Jeho mučednictví je nejasně doloženo. Je zmíněn v tzv. Martyrologium Hieronymianum v seznamu papežů s datem 23. prosince. V římském kalendáři revidovaném v roce 1969 byl ze seznamu mučedníků vypuštěn, neboť přesné datum jeho smrti ani mučednictví nejsou s jistotou známy (ačkoli některé prameny odkazují na rok 117). Katolická církev si jeho památku připomíná 26. října (v některých kalendářích 27. října).
Tradice uvádí, že odsoudil herezi doketismu. Mezi pseudoisidorskými dekretáliemi se nacházejí čtyři dopisy, které údajně napsal právě papež Evaristus.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Evaristo na španělské Wikipedii.
- ↑ San Evaristo, papa [online]. Aciprensa [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. (španělsky)
- 1 2 San Evaristo, Papa y Mártir [online]. Aciprensa [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. (španělsky)
- 1 2 LOOMIS, Louise Ropes. The Book of the Popes (Liber Pontificalis). [s.l.]: Arx Publishing, LLC, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-889758-86-2. S. 9–10. Viz též původní verzi v latině.
- ↑ Srv. Adversus haereses III, 3, 3.
- ↑ Srv. Historia ecclesiastica III, 34 a IV, 1.
- ↑ Evaristo, Santo [online]. Catholic.net [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Srv. L. Duchesne (ed), Le Liber Pontificalis, vol. I, Paříž 1886.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Francesco Scorza Barcellona heslo «Evaristo, santo» v Enciclopedia dei Papi, Istituto della Enciclopedia Italiana, 2000, s. 212-213.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0.
- MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis), 1998. 240 s. ISBN 80-902300-3-2.
- RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Evaristus na Wikimedia Commons - (latinsky) Spisy na Documenta Catholica Omnia
- (španělsky) Evaristus na oficiálních stránkách Vatikánu
- (anglicky) The Catholic Encyclopedia - Pope St. Evaristus
- (anglicky) Pope St. Evaristus - saints.sqpn.com