Přeskočit na obsah

Bitozeves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitozeves
Prostor pod kostelem svatého Michaela
Prostor pod kostelem svatého Michaela
Znak obce BitozevesVlajka obce Bitozeves
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽatec
Obec s rozšířenou působnostíŽatec
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel519 (2025)[1]
Rozloha20,96 km²[2]
Nadmořská výška231 m n. m.
PSČ438 01, 440 01
Počet domů170 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduBitozeves 50
440 01 Louny 1
podatelna@bitozeves.cz
StarostaJan Horák
Oficiální webwww.bitozeves.cz
Bitozeves na mapě
Bitozeves
Bitozeves
Další údaje
Kód obce565997
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitozeves (německy Wittoseß[4]) je obec v okrese Louny, asi 4 km severozápadně od Postoloprt. Žije v ní 519[1] obyvatel. Je zde mateřská a základní škola, obchod a hospoda. Součástí obce jsou také vesnice Nehasice, Tatinná a Vidovle a část obce Bitozeves-Průmyslová zóna Triangle, tvořená východní částí areálu průmyslové zóny Triangle.

Pojmenování obce pochází z osobního jména Bitod (Bitodova ves). První písemná zmínka o Bitozevsi pochází z roku 1318, kdy ves vlastnil vladyka Dalibor z Bitozevsi.[5] V roce 1361 zdejšího zemřelého kněze Ludhera nahradil nový duchovní správce Nemiáš. Součástí obce byla tvrz, která do roku 1405 patřila Jindřichovi z Telce, od kterého ji včetně obce koupili svatomařští křížovníci. Na začátku 15. století Bitozeves držely Louny. V roce 1436 dostal ves jako zástavu Bušek z Hluban od císaře Zikmunda. Následovalo prostřídání různých majitelů. V roce 1506 ves s tvrzí získal Jan Hruška z Března, jehož rod zde panoval přes sto let. Majitel zdejšího panství Tobiáš Hruška z Března se v letech 1618–1620 účastnil stavovského povstání, za což mu byl zkonfiskován majetek, který byl v roce 1623 prodán hraběti Adamovi z Herbersdorfu.[5] Roku 1630 došlo k připojení vsi k postoloprtskému panství, kdy Adam z Herbersdorfu Bitozeves postoupil Pavlu Michnovi z Vacínova. V té době patřilo k obci několik rybníků, bažantnice, pivovar a vinice. K postoloprtskému panství náležela obec až do roku 1920. [5]

Škola zde byla založena už koncem 18. století, podle tradice v čp. 68. Počátkem 20. století, kdy měla Bitozeves přes šest set obyvatel, zde působili dva ševci, pět hostinských a čtyři obchodníci. Za první republiky žilo v obci 80 % obyvatel německé národnosti.

V letech 1938 až 1945 byla Bitozeves v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.[6]

Po druhé světové válce byla většina obyvatel německé národnosti vysídlena. Do Bitozevsi byli repatriováni volyňští Češi.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][9]
Obec Bitozeves
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 1 1341 2701 2551 3301 3361 3481 298679636528424328361383
Místní část Bitozeves
Obyvatelé 518543566580583565552270307279259243283300
Domy 7881831011101111041041077461717782
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Vidovle.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Michaela stojí uprostřed zrušeného hřbitova. Jednolodní gotický kostel se sakristií a hranolovou věží pochází z poloviny čtrnáctého století. Uvnitř se nachází náhrobníky šlechtického rodu Hrušků z Března.[10]
  • výklenková kaple svatého Vojtěcha s dřevěnou sochou sv. Vojtěcha z první poloviny 18. století[10]
  • V areálu hospodářského dvora čp. 12 nad strání levého břehu Chomutovky stojí bitozeveská tvrz. Původní mohutné kvádrové jednopatrové stavení z vápencového kamene pokrývaly došky. Její současná podoba pochází z přestavby v roce 1691, kdy ji z podoby zříceny přestavěl na sýpku tehdejší vlastník hrabě Jiří Ludvík ze Sinzendorfu.[5]

Doprava, průmysl

[editovat | editovat zdroj]

Jižně od obce prochází silnice II/607 a dálnice D7 z Prahy do Chomutova, obec protíná silnice II. č. 250 Žatec – Raná u Loun. Nejbližším nádražím jsou Postoloprty.

V katastru vsí Nehasice a Tatinná, jižně od silnice I/7, ležela větší část bývalého vojenského letiště Žatec. Areál je nyní součástí průmyslové zóny Triangle[11] a tvoří samostatnou část obce s názvem Bitozeves-Průmyslová zóna Triangle.

  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ PRÁŠIL, Petr; ŘÁNEK, Jan; RYCHTAŘÍK, Jaroslav. Žatecko na starých pohlednicích. 1. vyd. Hostivice: Petr Prášil - Baron, 2005. 288 s. ISBN 80-86914-00-3. S. 147.
  5. 1 2 3 4 Bitozeves [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-11.
  6. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 14.
  7. ↑ Volyňští Češi: Bitozeves [online]. [cit. 2026-10-11]. Dostupné online.
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
  9. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.
  10. 1 2 POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bitozeves, s. 81.
  11. ↑ krajské investiční plány 2017-2020 [online]. Krajský úřad Ústeckého kraje [cit. 2018-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-12.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]