1551

2. tisíciletí

◄   15. stol. • 16. století • 17. stol.   ►
◄◄   ◄   1547 • 1548 • 1549 • 1550 • 1551 • 1552 • 1553 • 1554 • 1555   ►   ►►

Události

• Vznikl velký nedostatek nádob na víno; prázdná bečka stála právě tolik jako její obsah.

Květen

• 27. května – Italská válka (1551–1559): Mezi zástupci krále Jindřicha II. Francouzského a Ottavia Farnese, vévody z Parmy, je podepsána obranná aliance, která umisťuje vévodství Parma a Piacenza pod ochranu Francie.

Červenec

• 7. července – Pátá a poslední vlna potivé horečky v Anglii dorazí do Londýna, jak zaznamenal Henry Machyn ve svém deníku, a trvá až do 19. července. Machyn poznamenává: „ther ded from the vii day of July unto the xix ded of the swett in London of all dyssesus viij/c, iij/xx and xij and no more in alle, and so the chanseller is sertefiyd.” („Od 7. do 19. července zemřelo v Londýně na pocení a všechny nemoci dohromady 872 lidí, a ne více, a tak byl kancléř o situaci informován.“) John Caius ze Shrewsbury píše první úplný soudobý popis příznaků této choroby.
• 12. července – Po téměř třech letech končí regentství nad Španělským královstvím, které vykonávali arcivévodkyně Marie a její manžel, arcivévoda Maxmilián Rakouský. Regentství končí návratem Mariina bratra, korunního prince Filipa, do Madridu. Filip opět přebírá roli regenta za krále Karla I., otce Marie i Filipa; Marie a Maxmilián spravovali zemi od 1. října 1548 během nepřítomnosti krále i korunního prince.
• 18. července – Invaze Goza: Osmanská říše a barbarští piráti napadají středomořský ostrov Gozo (dnes součást Malty) a zotročují téměř všech jeho 6 000 obyvatel.
• 19. července – Vstupuje v platnost Weißenburská smlouva, na jejímž základě abdikuje Jan Zikmund Zápolský, který byl od roku 1540 králem Uherska, ve prospěch arcivévody Ferdinanda Habsburského. Nezávislé Sedmihradské knížectví, jemuž vládla Isabela Jagellonská, je zároveň postoupeno Uherskému království jako součást mírové dohody s Ferdinandem.
• 30. července – Po kapitulaci ostrova Gozo Osmané odvážejí 6 000 přeživších na lodích do Tarhuna Wa Msalata (na území dnešní Libye), kde jsou prodáni do otroctví. Na ostrově zůstává pouze 300 osob, které unikly z citadely, a 41 starších obyvatel.

Prosinec

• 16. prosince – Jiří Martinuzzi, uherský arcibiskup ostřihomský a guvernér Sedmihradska, je zavražděn Marcem Aureliem Ferrarim na příkaz Ferdinanda, krále uherského. Martinuzzi byl podezřelý ze zrady poté, co se pokusil vyjednat separátní mírovou smlouvu s Osmanskou říší.

Probíhající události

• 1545–1563 – Tridentský koncil

Narození

Česko

• 28. srpna – Václav Budovec z Budova, český politik, diplomat a spisovatel († 1621)
• ? – Zbyněk Berka z Dubé a Lipé, kardinál, arcibiskup pražský († 6. března 1606)
• ? – Jiří Popel z Lobkovic, nejvyšší hofmistr Českého království († 28. května 1607)
• ? – Matyáš Gryll z Gryllova, městský písař v Žatci († 2. září 1611)

Svět

• 2. února – Mikuláš Reimarus Ursus, matematik a astronom na dvoře Rudolfa II. († 16. října 1600)
• 23. března – Marie Anna Bavorská, bavorská princezna a štýrská arcivévodkyně jako manželka arcivévody Karla II. († 1608)
• 19. září – Jindřich III. Francouzský, francouzský král († 2. srpna 1589)
• říjen – Alessandro Luzzago, italský teolog a filozof († 7. května 1602)
• ? – Tiburzio Vergelli, italský sochař († 7. dubna 1609)
• ? – Adolf Schwarzenberg, císařský polní maršálek († 29. července 1600)
• ? – John de Critz, vlámský malíř († 1642)
• ? – Faust Vrančić, chorvatský středověký učenec († 17. ledna 1617)

Úmrtí

Česko

• ? – Šimon Hájek, český měšťan a spisovatel (* 1485)

Svět

• 6. dubna – Joachim von Watt, švýcarský lékař a učenec (* 29. listopadu 1484)
• 21. dubna – Nobuhide Oda, japonský vojevůdce a policejní soudce (* 1510)
• 8. května – Barbora Radziwiłłovna, litevská šlechtična a jako manželka Zikmunda II. Augusta polská královna a litevská velkokněžna (* 1520)
• 8. srpna – Tomás de Berlanga, španělský biskup a cestovatel (* 1487)
• 26. srpna – Markéta Eriksdotter Leijonhufvud, švédská šlechtična a jako druhá manželka Gustava I. švédská královna (* 1516)
• ? – Luis de Moscoso Alvarado, španělský conquistador (* 1505)
• ? – Antonio de Villegas, španělský renesanční básník (* 1522)
• ? – Sebastián de Belalcázar, španělský conquistador a guvernér (* 1479 až 1495)

Hlavy států

• České království – Ferdinand I.
• Svatá říše římská – Karel V.
• Papež – Julius III.
• Anglické království – Eduard VI.
• Francouzské království – Jindřich II.
• Polské království – Zikmund II. August
• Uherské království – Ferdinand I.
• Španělské království – Karel V.
• Burgundské vévodství – Karel V.
• Osmanská říše – Sulejman I.
• Perská říše – Tahmásp I.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1551 na Wikimedia Commons