vlastnit

čeština

výslovnost

• IPA: [vlastɲɪt]
• vlastnit^ⓘ

dělení

• vlast-nit

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vlastním	vlastníš	vlastní	vlastníme	vlastníte	vlastní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vlastní	vlastněme	vlastněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vlastnil	vlastnila	vlastnilo	vlastnili	vlastnily	vlastnila
trpné	vlastněn	vlastněna	vlastněno	vlastněni	vlastněny	vlastněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vlastně	vlastníc	vlastníce

význam

1. (vlastnit + akuzativ) být vlastníkem něčeho

synonyma

1. mít

související

• vlastník
• vlastnictví
• přivlastnit si
• vyvlastnit, vyvlastňovat
• přivlastňovací, přivlastňovat si

externí odkazy

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo vlastniti.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazů "vlastnili", "vlastnil", "vlastnily", "vlastní", "vlastníme", "vlastníš", "vlastníce", "nevlastnili", "nevlastníte", "nevlastníš", "nevlastní".
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo vlastnit (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo vlastnit.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957. Heslo vlastniti.