pistooli
finština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈpist̪oːli]
dělení
[editovat]- pis-too-li
etymologie
[editovat]Z českého slova pistole, které se přes němčinu a následně švédštinu (pistol) dostalo k finštině.[1] České slovo pak pochází ze 14. století ze slova píšťala, jímž husité nazývali druh lehčí zbraně s tenkou hlavní.[2]
podstatné jméno
[editovat]skloňování
[editovat]| skloňování podle vzoru paperi | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | pistooli | pistoolit |
| genitiv | pistoolin | pistoolien pistooleiden pistooleitten |
| akuzativ | pistoolin pistooli |
pistoolit |
| partitiv | pistoolia | pistooleita pistooleja |
| essiv | pistoolina | pistooleina |
| translativ | pistooliksi | pistooleiksi |
| inessiv | pistoolissa | pistooleissa |
| elativ | pistoolista | pistooleista |
| illativ | pistooliin | pistooleihin |
| adessiv | pistoolilla | pistooleilla |
| ablativ | pistoolilta | pistooleilta |
| allativ | pistoolille | pistooleille |
| abessiv | pistoolitta | pistooleitta |
| komitativ | — | pistooleine |
| instruktiv | — | pistoolein |
význam
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ HÄKKINEN, Kaisa. Nykysuomen etymologinen sanakirja. Juva : WSOY, 2004. ISBN 978-951-27108-7. Heslo „pistooli“, s. 932.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „pistole“, s. 468.
