Přeskočit na obsah

Modulární aritmetika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Na rozdíl od běžné aritmetiky je modulární aritmetika definována na nějaké konečné množině ℤn. Tato množina vznikne ze ℤ tak, že jsou všechna čísla se stejným zbytkem po dělení číslem n (zbytková třída) brána jako kongruentní a ztotožněna s jediným reprezentantem. Taková množina se pak nazývá množina zbytkových tříd.

Zbytková třída

[editovat | editovat zdroj]

Zbytkovou třídou modulo n rozumíme množinu všech celých čísel, která při dělení přirozeným číslem n dávají stejný zbytek. Tuto množinu pak můžeme chápat jako jeden celek a celá čísla, která obsahuje, již dál nerozlišovat. Například jedna ze zbytkových tříd modulo 10 je tvořena množinou {2,12,22,32,...}, jiná zbytková třída (rovněž) modulo 10 obsahuje např. prvky {7,17,27,−3,−13,−1234567893,1147,...}.

Číselné kongruence modulo n

[editovat | editovat zdroj]

Pro libovolné n∈ℕ,a,b∈ℤ definujme relaci ϕn takto: (a,b)∈ϕn⇔n|a−b. Čísla a,b se nazývají kongruentní modulo n a relace ϕn se nazývá číselná kongruence modulo n. Značíme a≡b(mod n). Relace ϕn je reflexivní, symetrická a transitivní, je tedy relací ekvivalence. Znaménko ≡ tedy můžeme používat podobně jako znaménko =. Rovnosti v modulární aritmetice se obvykle zapisují jako kongruence a značí se trojčárkou: a + b ≡ b + a (mod n)

Obecně vzato, rozklad, který kongruence ϕn na ℤ vytváří, má n tříd, pro které platí: [0]ϕn={k⋅n|k∈ℤ},[1]ϕn={1+k⋅n|k∈ℤ},…,[n−1]ϕn={(n−1)+k⋅n|k∈ℤ}.

Množina zbytkových tříd

[editovat | editovat zdroj]

Množinu všech zbytkových tříd pro dané n značíme ℤn={[a]n|a∈ℤ} ,kde [a]n={b|b≡a(mod n)}. Pro jednoduchost píšeme jen ℤn={0,1,…,n−1}.

Základní vlastnosti modulární aritmetiky

[editovat | editovat zdroj]

Zavedená ekvivalence mezi prvky tvoří na okruhu (ℤ,+,·,0,1) kongruenci, tedy ∀a,b,n∈ℤ

  • (amodn+bmodn)modn=(a+b)modn
  • (amodn−bmodn)modn=(a−b)modn
  • (amodn⋅bmodn)modn=(a⋅b)modn

Proto je možné při výpočtech vzájemně zaměňovat prvky ve stejných třídách. Pro zjednodušení se nejčastěji používá vždy nejmenší nezáporné číslo.

(ℤn,+) a (ℤp∖{0},⋅) tvoří komutativní grupy pro kladné celé n a pro prvočíselné p. Například pro ℤ5 mají Cayleyovy tabulky tvar:

+01234
0 01234
1 12340
2 23401
3 34012
4 40123
⋅1234
1 1234
2 2413
3 3142
4 4321

Další operace

[editovat | editovat zdroj]

Na ℤn lze přirozeně dodefinovat i další operace:

Pokud je n prvočíslo, pak ℤn tvoří těleso, protože pro každý nenulový prvek existuje inverzní prvek (vzhledem k násobení). Dělení se pak definuje jako násobení inverzním prvkem.

Operace dělení a diskrétní logaritmus v modulární matematice se nechovají stejně jako v klasické aritmetice a tedy není možné jejich výsledky přímo převést do ℤn jako u sčítání a násobení.

Lidem je přirozenější klasická aritmetika, avšak modulární aritmetika má řadu výhod. Díky tomu, že je zde množina čísel konečná, jsou běžné operace jednodušší, rychlejší a potřebují konstantní množství paměti. Toho se využívá v počítačích, kde bývá typ „celých čísel“ obvykle implementován v modulární aritmetice (nejčastěji n=232).

Na druhou stranu pro některé funkce není znám efektivní algoritmus (diskrétní logaritmus, faktorizace), čehož se často využívá v kryptografii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]