May Ayim
| May Ayim | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Sylvia Brigitte Gertrud Opitz |
| Narození | 3. května 1960 Hamburk |
| Úmrtí | 9. srpna 1996 (ve věku 36 let) Berlín |
| Příčina úmrtí | pád |
| Místo pohřbení | Starý hřbitov u sv. Matouše v Berlíně |
| Povolání | básnířka, spisovatelka, pedagožka, aktivistka, logopedka, anti-racism, libretistka a vědkyně |
| Stát | Německo |
| Alma mater | Univerzita v Řezně |
| Témata | poezie |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
May Ayim, rodným jménem Brigitte Sylvia Andler (3. května 1960 Hamburk, Západní Německo – 9. srpna 1996 Berlín, Německo), také známá pod pseudonym May Opitz, byla afro-německá básnířka, pedagožka a aktivistka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se do rodiny německé tanečnice a ghanského studenta medicíny vyrůstala v pěstounské rodině bílých Němců. Poté, co se znovu spojila se svým otcem a jeho rodinou v Ghaně, přijala v roce 1992 jeho příjmení jako pseudonym.[1]
Na Univerzitě v Řezně napsala diplomovou práci s názvem „Afro-Deutsche: Ihre Kultur- und Sozialgeschichte auf dem Hintergrund gesellschaftlicher Veränderungen“, která byla první vědeckou studií afro-německé historie. V kombinaci s dobovými materiály byla publikována jako kniha Farbe Bekennen: Afro-deutsche Frauen auf den Spuren ihrer Geschichte (1986). Ta byla přeložena a vydána v angličtině pod názvem Showing Our Colors: Afro-German Women Speak Out (1986). Obsahovala svědectví mnoha žen afro-německého původu.[2]
Jako aktivistka se zasazovala o sjednocení Afro-Němců a boj proti rasismu v německé společnosti.[3] Za tímto účelem spoluzaložila na konci 80. let 20. století organizaci Initiative Schwarze Menschen in Deutschland. Také se věnoval cestování a v roce 1984 se usadila v Berlíně, kde přednášela na Svobodné univerzitě. Psala články a básně, v nichž se zabývala problematikou multietnických skupin v Německu a osobní identitou.[3]
Poté, co se v roce 1996 intenzivně věnovala přípravám na Měsíc černošské historie, utrpěla psychický a fyzický kolaps. V lednu 1996 byla přijata na psychiatrické oddělení nemocnice Auguste Viktoria v Berlíně. Lékaři jí nakonec diagnostikovali roztroušenou sklerózu. Přestali jí podávat léky, jejichž předepisování vycházelo z předpokladu, že trpí těžkou depresí, a v dubnu 1996 ji propustili. Nadále bojovala s depresí a v červnu byla po pokusu o sebevraždu znovu hospitalizována. V červenci byla opět propuštěna a 9. srpna spáchala sebevraždu skokem z 13. patra berlínské budovy.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku May Ayim na anglické Wikipedii.
- ↑ CRUTCHFIELD, Joshua L. Writing on the Legacy of May Ayim - AAIHS [online]. 2022-06-03 [cit. 2026-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ An Important Voice in Afro-German Literature. www.fu-berlin.de [online]. 2023-04-26 [cit. 2026-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 STIFTUNG, Amadeu Antonio. A Shift In Perspective: The May-Ayim-Ufer [online]. 2010-03-02 [cit. 2026-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FLORVIL, Tiffany. Remembering Afro-German Intellectual May Ayim - AAIHS [online]. 2017-09-06 [cit. 2026-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu May Ayim na Wikimedia Commons
