Lítost

Lítost je pocit (ve zvláštních případech afekt) nespokojenosti, hnusu, bolesti a politování nad vlastními nebo cizími špatnými činy nebo opominutími jednat, ve kterém se neprojevuje empatie (na rozdíl od soucitu).^[1] Rovněž lze lítost cítit ve vztahu k ostatním lidem a jejich situaci jako pozorovatelský subjekt. Je spojena s vědomím (nebo pocitem) nesprávnosti nebo nespravedlivosti vlastního jednání a s předsevzetím napravit škodu a polepšit se.^[2] Pojem lítosti se uplatňuje a je specificky vykládán v mnoha oblastech, jako je psychologie, právo, filozofie a teologie

Odkazy

Reference

↑ VLASÁK, Zbyněk. O zostuzování chudých lidí. Irena Reifová zkoumá Výměnu manželek a další české reality show. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-12-17 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
↑ J. Hasenfuß in: Lexikon der Psychologie; Bd. 3: Psychodrama - ZZ. Hrsg. von: Wilhelm Arnold u.a., Band 3, Bechtermünz-Verlag, Augsburg 1997, ISBN 3-86047-508-8. (S. 1909: „Reue“)

Související články

Literatura

WARE, Bronnie. Čeho před smrtí nejvíce litujeme. [s.l.]: Portál, 2012. 312 s. ISBN 978-80-262-0168-7. V originále The top five regrets of the dying.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu lítost na Wikimedia Commons
Téma Lítost ve Wikicitátech
Slovníkové heslo lítost ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] VLASÁK, Zbyněk. O zostuzování chudých lidí. Irena Reifová zkoumá Výměnu manželek a další české reality show. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-12-17 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.

[2] J. Hasenfuß in: Lexikon der Psychologie; Bd. 3: Psychodrama - ZZ. Hrsg. von: Wilhelm Arnold u.a., Band 3, Bechtermünz-Verlag, Augsburg 1997, ISBN 3-86047-508-8. (S. 1909: „Reue“)

[1]

[2]