Josef Šmidinger
| Josef Šmidinger | |
|---|---|
Josef Šmidinger (kreslil Josef Scheiwl 1868) | |
| Narození | 24. října 1801 Strakonice |
| Úmrtí | 2. února 1852 (ve věku 50 let) nebo 1. února 1852 (ve věku 50 let) Hostomice pod Brdy |
| Občanství | České království |
| Povolání | spisovatel a katolický kněz |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Šmidinger (24. října 1801, Strakonice[1] – 2. února 1852, Hostomice pod Brdy[2]) byl český kněz a vlastenec, šiřitel českých knih, zakladatel Šmidingerovy knihovny v jihočeském městě Strakonice, učitel, přítel básníka Františka Ladislava Čelakovského a Jana Vlastislava Plánka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Šmidinger se narodil 24. října 1801 ve strakonickém rokokovém domě číslo 55. Na tomto místě dnes stojí Česká spořitelna. Navštěvoval hlavní školu ve Strakonicích, gymnázium začal studovat v Písku a středoškolská studia ukončil v Praze, kde potom začal studovat tzv. filosofii (povinný dvou- až tříletý přípravný kurz na vysokoškolské studium). V roce 1825 se zúčastnil střetů se řemeslníky, za což byl vyloučen z univerzity a násilně odveden na vojnu. Avšak z vojenské služby byl osvobozen kvůli plicní chorobě, která jej trvale trápila. Nakonec začal studovat teologii a 25. července 1833 byl vysvěcen na kněze. Již jako student semináře začal rozšiřovat české knihy.
Kvůli nemoci se vzdal kněžského životního poslání a učil ve strakonické hlavní škole. V roce 1833 neúspěšně usiloval o místo ředitele školy a pracoval jako vychovatel, nejprve v rodině barona Dlouhoveského z Chanovic, v zámku Němčicích, poté ve Volenicích a nakonec v rodině baronů Veithů.
V roce 1843 založil knihovnu ve Strakonicích, která nese jeho jméno dodnes. Kromě toho založil venkovské knihovny v Hostlovicích (dnes Hoslovice) a Němčicích. Na jiných místech lidi podporoval a dodával jim odvahy k založení knihoven. Ještě v roce 1845 Šmidinger vychovával děti vlasteneckého statkáře Šafaříka z Tažovic. Jen krátce, tři roky, sloužil jako pomocný kněz v Hostomicích pod Brdy, kde 2. února 1852 zemřel. Tam je také pochován.
Činnost a dědictví
[editovat | editovat zdroj]- Rozšiřoval české knihy na venkově i ve městech – prodával je například u kostelů během poutí a posvícení. Chudým daroval knihy bezplatně.
- Od roku 1849 do roku 1852 sbíral peníze na stavbu Národního divadla v Praze.
- Obětavě pracoval v Matici české, jejímž členem se stal v roce 1832. Sám pro ni získal více než 400 členů a nasbíral více než 20 000 zlatých.
- Šmidinger ve své poslední vůli nezapomněl na rodné město Strakonice a jeho občany. Například strakonické knihovně a chudobinci s nemocnicí odkázal v poslední vůli po 1000 zlatých, Českému muzeu 200 zlatých a Matici české 1000 zlatých. Na náboženské a vlastenecké účely odkázal celkem 6 930 zlatých.
Odraz v literatuře
[editovat | editovat zdroj]- KLÁŠTERSKÝ, Antonín. ŚTĚDRÝ DEN PATERA SCHMIDINGRA in České ballady a romance a jiné básně. V Praze: Vilém Doubrava, [1913], s. 50. Dostupné online
- Osobnost kněze Josefa Šmidingera inspirovala spisovatele Aloise Jiráska k vytvoření postavy Matouše Vrby v románu F. L. Věk.
- HERITES František v povídce „Tajemství strýce Josefa“ v postavě P. Tomáše Kovaříka[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Olejník,Jan – Říhová, Ivana – Veselá, Irena: Strakonická zastavení Františka Ladislava Čelakovského. Strakonice: Muzeum středního Pootaví, l999.
- O životě a působení kněze Josefa Šmidingra, apoštola vlastenectví: na památku oslavy zvěčnělého při odhalení pomníku na hřbitově Hostomickém dne 16. srpna 1885. V Praze: nákladem Čtenářské Besedy v Hostomicích, 1885. 8 stran., online
- Kaplický, Václav: Zaťatá pěst. Praha: Československý spisovatel, 1959.
- Sršeň Lubomír: JOSEF ŚMIDINGER, Národní muzeum – Matice česká, sekce Společnosti Národního muzea, ve spolupráci s Městským úřadem v Hostomicích – červen 2013, online
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Ucta wraucnosti a oddanosti k swátku slawných gmenin, 3. prosince 1837, weleurozenému a wysoceslowútnému Pánu a Panu Františkowi Xaveru swobodnému pánu Chanowskému z Dlauhé Wsi, ... / w pokoře podáwá Josef Schmidinger -- W Praze : [nakladatel není známý], 1837; W knjžecj arcibiskupské knihtiskárně, wedenjm Wáclawa Špinky -- 4 nečíslované strany ; 25 cm, online
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. [cit. 21.5.2026]. Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Šmidinger
- Josef Šmidinger ve Slovníku českých knihovníků