Přeskočit na obsah

Georg Heym

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Georg Heym
Narození30. října 1887
Jelení Hora
Úmrtí16. ledna 1912 (ve věku 24 let)
Gatow
Příčina úmrtíutonutí
Místo pohřbeníLuisenfriedhof III
Povoláníbásník, spisovatel, romanopisec, dramatik, básník-právník, právník a libretista
StátPruské království
Alma materJuliova–Maxmiliánova univerzita ve Würzburku (od 1907)
Humboldtova univerzita (od 1908)
Univerzita Jena (od 1910)
Staré gymnázium v Neuruppinu
Významná dílaDie Stadt
Der Gott der Stadt
Partner(ka)Hildegard Krohnová
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Heym, Georg. UMBRA VITAE. Nachgelassene Gedichte.

Georg Heym (30. října 1887 Hirschberg, Dolní Slezsko – 16. ledna 1912 Berlín) byl německý spisovatel, autor zejména raně expresionistické lyriky.

Narodil se v Dolním Slezsku do rodiny vysokého úředníka. Měšťáčtí rodiče netolerovali jeho poněkud rebelské chování a touhu po odlišnosti, proto byl v roce 1900 vyslán do Berlína studovat. S velkými potížemi vystřídal několik středních škol (na střední škole začal psát poesii), kde byl velmi nespokojený, nakonec ale odmaturoval a začal studovat práva ve Würzburgu, kde se začal (neúspěšně) věnovat také dramatické tvorbě. V roce 1910 se setkal s básníkem Simonem Guttmanem a připojil se k tzv. Novému klubu, jehož členy byli básníci jako Jakob van Hoddis. Brzy se stal jedním z jeho hlavních představitelů. Heym se brzy spřátelil s autory, jako byla Else Lasker-Schülerová, Gottfried Benn nebo Karl Kraus. Heymovy básně byly velmi úspěšné v tzv. Neopatetickém kabaretu, který příslušel k Novému klubu. V roce 1911 vydal svou jedinou zaživa vydanou sbírku Věčný den (Der ewige Tag). Heym vystřídal několik zaměstnání v právní oblasti, nebyl ale příliš úspěšný. V roce 1912 se utopil při bruslení.

Heym patřil k nejvýznamnějším expresionistickým básníkům, pro jeho poesii je typická vytříbená literární forma, pravidelný a tradičně rýmovaný verš. Nejčastějším motivem jeho poesie je symbolicky pojaté Světoměsto, inspirované Berlínem, které velmi podrobně popisuje. K jeho dílům patří sbírky Městský bůh (Der Gott der Stadt, napsáno 1910), Věčný den (Der ewige Tag, 1911), Umbra vitae (1912), Marathon (1914), sbírka novel Zloděj (Der Dieb,