Ertholmene
| Ertholmene | |
|---|---|
 | |
 Znak | |
| Geografie | |
| Souřadnice | 55°19′17″ s. š., 15°11′8″ v. d. |
| Rozloha | 0,4 km² |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 92 (2026) |
| Hustota zalidnění | 235,9 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Dánsko |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ertholmene (starším pravopisem Ærtholmene, doslova přeloženo Hrachové ostrovy) je dánské souostroví. které leží v Baltském moři, 18 km severovýchodně od ostrova Bornholm. Skládá se ze tří větších ostrovů, z nichž dva Christiansø a Frederiksø jsou obydlené a Græsholm obydlen není. Kolem nich se nachází více menších ostrůvků a skalisek. Oba obydlené ostrovy jsou propojeny třicet metrů dlouhým mostem určeným pro pěší. Tvoří nejvýchodnější území Dánska, přičemž nejvýchodnější bod se nachází na skalisku Østerskær, přibližně 300 m východně od ostrova Christiansø. Počet obyvatel dosahuje 92. Každoročně souostroví navštíví kolem 80.000 turistů. Rozloha činí 39 ha. Díky své odlehlé poloze a minimální zástavbě od 19. století představuje souostroví dánskou kulturní památku a architektonickou časovou kapsli. Muzeum Christiansø sídlí v objektu Lille Tårn na ostrově Frederiksø a slouží zároveň jako regionální i místní archiv pro souostroví a jako muzeum vojenské historie pevnosti Christiansø.
Tvoří území mimo správu jakékoli obce, jedná se tedy o nezařazené území, jež spadá pod pravomoc ministerstva obrany. To jmenuje správce, který vykonává funkce orgánu veřejné správy. Z církevního hlediska spadají ostrovy pod farnost Christiansø v rámci Dánské národní církve. Pro administrativní účely používá kód obce 411 – Christiansø. Disponuje vlastním lékařem i školou, kterou mohou děti navštěvovat do 7. ročníku. Poté musí děti pokračovat ve školní docházce jinde v zemi, přičemž většina z nich volí školu Bornholms Efterskole. Vzhledem k tomu, že ostrovy stojí mimo systém obecní správy, neplatí zdejší obyvatelé obecní daň a jsou osvobozeni od platby příspěvku na zdravotní péči.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Až do konce 17. století nebylo souostroví trvale osídleno. Dva hlavní ostrovy se jmenovaly Kierkeholmen (Christiansø) a Boeholmen (Frederiksø). V roce 1684 se Kristián V. rozhodl vybudovat na ostrovech pevnost, jejímž středobodem se stal přírodní přístav mezi ostrovy. Stavbou byl pověřen Anthon Coucheron, který se zároveň stal prvním velitelem pevnosti. Pevnost dostala název Christiansø a oba hlavní ostrovy byly přejmenovány po Kristiánovi V. a po Frederikovi IV.. Postupně byly vybudovány dvě věže Store Tårn (Velká věž) na ostrově Christiansø a Lille Tårn (Malá věž) na ostrově Frederiksø a menší bastiony, hradby a další budovy v okolí přístavu. Jako vojenské zařízení sloužila pevnost do roku 1855.
Během války dělových člunů (1801–1814) byl ostrov Christiansø dne 24. října 1808 napaden Brity. Útok vedl viceadmirál William Lukin na palubě řadové lodi Mars. Součástí eskadry byly dále řadová loď Orion, fregata Salsette, křižníky Magnet a Swan a tři bombardovací plavidla: Hound, Aetna a Devastation. Tato tři bombardovací plavidla zahájila palbu z pozice vzdálené 2,5 km východně od ostrova Christiansø, zatímco hlavní eskadra kotvila 7,5 km jihovýchodně od ostrova. Bombardovací plavidla byla vybavena vždy dvěma moždíři (jedním ráže 92 liber a druhým ráže 197 liber) a během útoku trvajícího čtyři a půl hodiny vypálila na ostrov celkem 300 až 350 bomb o celkové hmotnosti 20 až 24 tun. V průběhu operace se William Lukin rozhodl změnit plány, čímž upustil od pokusu vylodit vojska a ostrov dobýt. Nový plán spočíval v tom, že hlavní eskadra propluje v těsné blízkosti pevnostních baterií, aby je zmapovala pro budoucí potřeby britského námořnictva. Jakmile se eskadra dostala na dostřel, byla z Christiansø zahájena palba; díky výcviku, který zajistil dělostřelecký poručík Marcus Christian Bech, jenž byl přítomen i při bombardování Kodaně v roce 1807, byly výstřely přesně mířené. Čtyři a půl hodiny po zahájení útoku William Lukin odplul směrem na sever. Protože však neměl dostatek informací o hloubce přístavu u Christiansø, vyslal lodě Salsette a Magnet znovu k severní části ostrova. Poté, co další přesně mířená rána z ostrova srazila hlavní stěžeň fregaty, se obě stáhly zpět. Tím útok na Christiansø skončil. Kromě škod vyčíslených na 3100 říšských tolarů si vyžádal životy šesti švédských válečných zajatců a jedné starší ženy z Christiansø.
Nejvyššího počtu obyvatel (829) dosáhla osada při sčítání lidu v roce 1810. Následně počet obyvatel prudce klesl, zejména poté, co byla pevnost vyřazena z provozu.
Přehled ostrovů
[editovat | editovat zdroj]| Ostrov | Rozloha (ha) |
Délka (m) |
Šířka (m) |
Obvod (m) |
Max. n.v. (m) |
Populace (2026) |
Lokalizace |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Christiansø | 22,30 | 710 | 430 | 2 400 | 22 | 76 | 55°19′15″ s. š., 15°11′18″ v. d. |
| Græsholm | 11,00 | 420 | 300 | 1 550 | 11 | 0 | 55°19′27″ s. š., 15°10′42″ v. d. |
| Frederiksø | 4,00 | 440 | 160 | 1 050 | 8 | 16 | 55°19′14″ s. š., 15°11′2″ v. d. |
| Tat | 0,33 | 100 | 75 | 303 | 6 | 0 | 55°19′50″ s. š., 15°10′27″ v. d. |
| Vesterskær | 0,20 | 120 | 25 | 250 | 5 | 0 | 55°19′16″ s. š., 15°10′55″ v. d. |
| Storeø | 0,15 | 70 | 30 | 200 | 5 | 0 | 55°19′8″ s. š., 15°11′32″ v. d. |
| Lilleø | 0,10 | 58 | 32 | 170 | 5 | 0 | 55°19′10″ s. š., 15°11′2″ v. d. |
| Østerskær | 0,08 | 45 | 25 | 130 | 4 | 0 | 55°19′6″ s. š., 15°11′49″ v. d. |
| Tyveskær | 0,07 | 40 | 30 | 120 | 4 | 0 | 55°19′25″ s. š., 15°11′25″ v. d. |
| Langeskær | 0,04 | 35 | 20 | 90 | 3 | 0 | 55°19′48″ s. š., 15°10′33″ v. d. |
| Præsteskær | 0,03 | 30 | 15 | 80 | 3 | 0 | 55°19′21″ s. š., 15°11′30″ v. d. |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ertholmene na dánské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ertholmene na Wikimedia Commons
- Wikimapia Luftfoto
