Přeskočit na obsah

Die Länderbahn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Die Länderbahn GmbH
Logo
Logo
Jednotka Desiro Die Länderbahn na trati Liberec - Zittau
Jednotka Desiro Die Länderbahn na trati Liberec - Zittau
Základní údaje
Právní formaspolečnost s ručením omezeným
Datum založení1. ledna 1998
Adresa sídlaViechtach, Německo
Charakteristika firmy
Rozsah působeníNěmecko, Česko
Oblast činnostiosobní doprava a železniční doprava
Produktyželezniční doprava
Zaměstnanci1100
Mateřská společnostRegentalbahn
MajitelNETINERA Deutschland GmbH
Dceřiná společnostDie Länderbahn CZ s.r.o.
Identifikátory
Oficiální webwww.laenderbahn.com
OpenCorporates IDde/D2201V_HRB4299
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Die Länderbahn GmbH (VKM: DLB) (do roku 2015 Vogtlandbahn GmbH) je německý železniční dopravce se sídlem v bavorském Viechtachu. Česká organizační složka dopravce má sídlo v Hrádku nad Nisou.[1]

Po znovusjednocení Německa v roce 1990 začal prudce klesat zájem cestujících o regionální železniční dopravu, a to především kvůli zastaralému vozovému parku Německých říšských drah, jehož vozidla již nebyla schopna spolehlivě sloužit na železničních tratích, které procházely stále rozsáhlejšími opravami. Svobodný stát Sasko se proto rozhodl výrazně zatraktivnit dvě místní železniční tratě: Zwickau–Falkenstein–Klingenthal a Herlasgrün–Falkenstein–Adorf; a vytvořit z nich modelové tratě regionální železnice. Za finanční podpory saské zemské vlády provozovatel infrastruktury DB Netz tratě postupně zmodernizoval, což umožnilo zvýšit traťovou rychlost až na 80 km/h. Dále došlo k přestavbě stanic tak, aby se staly bezbariérovými a dokonce byla zahájena výstavba úplně nových zastávek. Kvůli vysokým nákladům na údržbu však byla některá nádraží, například u lyžařského střediska v Schönecku, postupně přeměňována na zastávky.

Součástí projektu modelových tratí bylo také přidělení jejich provozu novým dopravcům na základě výběrových řízení. Zároveň byly stanoveny požadavky na nasazení nových vozidel, dlouhodobě stabilní jízdní řády a lepší koordinaci návazností mezi jednotlivými druhy dopravy. Ve výběrovém řízení vyhlášeném v září 1994 zvítězila společnost Regental-Bahnbetriebs GmbH z bavorského Viechtachu. Po dokončení projektu modelových tratí byl na nich zahájen provoz k 23. listopadu 1997.

Nová společnost Vogtlandbahn GmbH, která byla původně součástí Regental-Bahnbetriebs GmbH, vznikla 1. ledna 1998 jako samostatná společnost. Ve srovnání s předešlým zájmem o služby národní dráhy začal zájem o novou drážní dopravu postupně růst. Na jaře 1998 byla zahájena výstavba vlastního depa v Neumarku, které bylo po dvou letech prací slavnostně otevřeno 4. července 2000.

RegioSprinter v Sokolově.

Expanze mimo Sasko

[editovat | editovat zdroj]

V následujících letech vysoutěžila společnost Vogtlandbahn ve výběrových řízeních provoz na několika dalších tratích, čímž výrazně rozšířila svou původní síť. Díky poloze zemského okresu Fojtsko (Vogtlandlandkreis) poblíž hranic s Bavorskem, Durynskem a Českou republikou se expanze postupně rozšiřila i za hranice Saska, a to do měst Hof, Schleiz a Gera. Později společnost vstoupila i na trh v Česku, které bylo v té době kandidátem na vstup do Evropské unie, když zahájila provoz spojů do Chebu (tehdy ale s mezizastávkou v Tršnicích, do Chebu vlak pokračoval úvratí)[2] a Kraslic (u kterých byla v souvislosti se zahájením spojů Vogtlandbahnu zrušena zastávka Hraničná). Významně posílila provoz také v Bavorsku, když začala provozovat spoje do Marktredwitzu, Weidenu a Řezna.

Expanze pokračovala i v následujících letech, když společnost začala rozšiřovat svou činnost o nové značky. Trilex zahájil provoz ve východním Sasku 14. prosince 2014.[3] Postupně se rozšířila i o  značky Alex, Waldbahn a Oberpfalzbahn. Díky tomuto rozšiřování se síť spojů dostala mimo jiné i do Lindau, Vratislavi a Prahy.

15. prosince 2019 společnost zahájila pod značkou Die Länderbahn CZ provozování pravidelných osobních vlaků na několika železničních tratích na objednávku Ústeckého kraje.[zdroj?]

Prodej a přejmenování

[editovat | editovat zdroj]

Na podzim roku 2004 prodal Svobodný státu Bavorsko svůj majoritní podíl ve společnosti Vogtlandbahn GmbH britské společnosti Arriva. Poté v roce 2010 převzaly Arrivu německé národní dráhy Deutsche Bahn. Kvůli požadavkům soutěžního práva však musela být společnost prodána znovu a novým vlastníkem se stala italská skupina Ferrovie dello Stato. Mateřská společnost v Německu nese od března 2011 název Netinera.

V roce 2015 byla společnost Vogtlandbahn GmbH přejmenována na Die Länderbahn GmbH. Die Länderbahn se již předtím používal jako obchodní značka vlastníka Regentalbahn. V dopravě v zemském okrese Fojtsko se však značka Vogtlandbahn používá nadále.

Síť tras

[editovat | editovat zdroj]

Podle jízdního řádu z železničního roku 2025/2026 obsluhuje společnost mnoho tratí pod různými značkami (Vogtlandbahn, Alex, Waldbahn, Oberpfalzbahn, Trilex, Vlexx, Die Länderbahn CZ).[4][5][6][7][8][9][10]

Oberpfalzbahn

[editovat | editovat zdroj]

Vogtlandbahn

[editovat | editovat zdroj]

Die Länderbahn CZ

[editovat | editovat zdroj]

Vlakové jednotky

[editovat | editovat zdroj]
Nově nalakovaná jednotka RegioSprinter v Lounech

Vzhledem k tomu, že v době počátků společnosti Vogtlandbahn GmbH existovala jen omezená řada různých typů drážních vozidel, bylo rozhodnuto o koupi lehkých vozů „RegioSprinter“ od společnosti Duewag. Tato vozidla se stala nejznámějšími typy motorových jednotek užívaných společností Die Länderbahn. Zpočátku bylo v první sérii v roce 1996 pořízeno osm těchto jednotek, v druhé sérii v létě 1997 dalších deset, takže společnost nakonec disponovala osmnácti RegioSprintery. Mezi lety 1998 a 1999 bylo deset z jednotek mírně přestavěno, aby bylo možné jejich použití na trase z hlavního nádraží do centra města Zwickau po tramvajovém pásu. Soupravy obdržely boční informační tabule, brzdová světla a výstražné zvonky v souladu s provozními předpisy tramvají (BOStrab). Roku 2004 byly stejným způsobem upraveny i další jednotky, aby bylo možno zvýšit počet vlaků, které by jezdily do centra Zwickau. Tramvajová kolej byla vzhledem ke konstrukčním vlastnostem vlaků doplněna o přídavnou kolejnici.

Vlaky Siemens Desiro společnosti Vogtlandbahn s přiřazenými čísly VT 12 a VT 13 na nádraží ve Schwandorfu.

RegioSprintery byly původně koncipovány pro provoz na krátké vzdálenosti, ve vlacích bývala čalouněná sedadla a maximální dosažitelná rychlost byla 120 km/h. První prototypy jednotek neměly ani toaletu, což se však se záměrem rozšířit jejich používání i na přeshraniční dopravu do České republiky změnilo.[11] RegioSprintery byly postupně nasazeny na tratích VB1 (nyní RB1), VB2 (nyní RB2) a VB5 (nyní RB5), jakož i na později zrušené trati Schönberg-Schleiz (tehdy linka VB7).

Roku 2000 společnost Vogtlandbahn GmbH zakoupila v souvislosti s expanzí společnosti devět železničních jednotek „Desiro Classic“ od společnosti Siemens Transportation Systems. Vozidla řady 642 byla na rozdíl od RegioSprinterů koncipována na delší vzdálenosti. Dále se zde nalézala pohodlnější sedadla, první třída, byl zde instalován automat na jízdenky. Roku 2002 zakoupila společnost ve dvou dalších sériích 15 těchto jednotek. Vozy byly nasazeny na tratích VB3 (později RB3, nyní zrušená trať), VB4 (nyní RB4) a částečně na VB2 (nyní RB2), dále se jednotky používaly na tratích provozovaný pod značkou Trilex.

Od února 2012 byl společností zahájen provoz i nových motorových vozů Stadler RegioShuttle RS1 (v Česku známých díky Českým drahám jako RegioSpider) které měly omladit vozový park. Vozy byly již předem konstruovány tak, aby splňovaly požadavky provozních předpisů pro tramvaje (BOStrab), tedy byly připraveny pro provoz v úseku mezi hlavním nádražím a centrem města Zwickau.[12] Vozidla byla uvedena do provozu po změně jízdního řádu 9. prosince 2012.[13] Roku 2015 byly zakoupeny další čtyři vozy, které dočasně sloužily k provozu na trati TL70 značky Trilex.[14]

Vogtlandbahn

[editovat | editovat zdroj]
Síť Vogtlandbahn byla výchozím bodem pro pozdější společnost Die Länderbahn. Společnost Vogtlandbahn GmbH provozovala již od roku 1998 samostatně na území Saska, Durynska, Bavorska a Česka až 5 linek, přičemž všechny byly především zaměřeny na město Plavno. Na tratích se do nedávna používaly střídavě RegioSprintery a RegioShuttly, od 15. prosince 2019 se používají jen RegioShuttly.

Po přejmenování společnost Vogtlandbahn GmbH na Die Länderbahn GmbH se na stejné síti doprava nadále provozuje pod značkou „Vogtlandbahn“. Hlavní depo se nalézá v Neumarku ve Fojtsku, kde se též nalézá školící středisko pro strojvedoucí regionální železnice.

Od 12. prosince 2010 je v provozu trať Liberec – Žitava – Varnsdorf – Rybniště / Seifhennersdorf v hraničním trojmezí Německa, Polska a České republiky pod značkou Trilex. Na trati jsou nasazeny jednotky Desiro s nápisy Trilex, dále se užívají RegioShuttly (Regiospidery). Ve vlacích slouží vícejazyčná posádka. Po změně jízdního řádu v prosinci 2014 byly v provozu dvě tratě Drážďany – Bischofswerda – Bautzen – Görlitz a Drážďany – Bischofswerda – Zittau – Liberec pod značkou Trilex, kde byla nasazovány Desira.
V říjnu 2014 vyhrála Die Länderbahn výběrové řízení vedené Bavorskou drážní společností (Bayerische Eisenbahngesellschaft) a téhož měsíce byl zahájen provoz rychlíků z Mnichova přes Řezno do Schwandorfu, odkud vlaky pokračují do Hofu a Furthu im Wald.

Oberpfalzbahn

[editovat | editovat zdroj]
Společnost provozuje pět linek ve východním Bavorsku mezi Hofem, Marktredwitzem, Schwandorfen, Řeznem, Waldmünchenem, Furthem im Wald a Lamem pod značkou Oberpfalzbahn. Do sítě patří i tratě z Chebu a Domažlic. Na trase Řezno–Marktredwitz byly původně plánovány polské železniční vozy Pesa Link. Objednávka byla zrušena kvůli problémům se schválením. Místo toho jsou používána vozidla typu LINT 41, a to od 9. března 2013.[15]
Na základě úmluvy se sárským Ministerstvem hospodářství, práce, energetiky a dopravy platné do roku 2037 provozuje společnost několik dálkových a řadu regionálních linek okolo Mohuče, Saarbrückenu a Frankfurtu.
Die Länderbahn provozuje čtyři linky pod značkou Waldbahn v oblasti Zwiesel, Bayerischer Wald: Plattling – Bayerisch Eisenstein, Zwiesel – Grafenau a Zwiesel – Bodenmais, jakož i železniční trať Gotteszell – Viechtach, která byla znovu uvedena do provozu v září 2016. Ve stanici Bayerisch Eisenstein / Železná Ruda-Alžbětín je k dispozici spojení s českými vlaky směrem na Plzeň a Prahu. Na trati je nasazeno 14 modernizovaných motorových vozů Stadler RegioShuttle RS1 z depa ve Viechtachu.

Die Länderbahn CZ

[editovat | editovat zdroj]
V Ústeckém kraji zajišťuje provoz na třech regionálních lokálkách, které společnost vyhrála v soutěži o železničního dopravce. K provozu využívá jednotek RegioSprinter, které sem přesunula z linek ostatních značek, na kterých byly nahrazeny novějším RegioShuttlem.

Vogtland-Express

[editovat | editovat zdroj]
Vogtland-Expres na nádraží ve Zwickau v lednu 2009

Mezi roky 2005 až 2015 spojoval zemský okres Vogtland s německým hlavním městem Berlínem tzv. „Vogtland-Express“.

V období mezi 12. červnem 2005 a 30. zářím 2012 byl Vogtlandbahn GmbH jednou z mála soukromých železnic provozujících v Německu dálkovou železniční dopravu. Jednou denně bylo v provozu spojení z Plavna na berlínské východní nádraží. Tato doprava vyplnila mezeru způsobenou zrušením posledního meziregionálního železničního spojení z Vogtlandu do Berlína. Mezi 16. únorem a 7. dubnem 2009 byl provoz z ekonomických důvodů pozastaven, vlaky se na cestu vydaly opět 8. dubna 2009.[16] Na jaře 2012 však byl provoz zúžen na pátek až pondělí, od 1. října 2012 byla nasazena na původní trase jen dálková autobusová linka. Vogtlandbahn z projektu odstoupil 1. října 2014, autobusová doprava pak byla roku 2015 rovněž z ekonomických důvodů pozastavena, tentokrát na trvalo.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Die Länderbahn na německé Wikipedii.

  1. ↑ Tiráž. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-31.
  2. ↑ Vogtlandbahn - Wir verbinden Länder. vogtlandbahn.de [online]. Vogtlandbahn-GmbH, 2001-06-10 [cit. 2026-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2001-02-15. (německy)
  3. ↑ Vogtlandbahn bedient ab Dezember 2014 die Zuglinien im Ostsachsennetzes. web.archive.org [online]. 2014-03-23 [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-23.
  4. ↑ Aktuelle Fahrpläne RE 23 und RE 25. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2026-10-28]. Dostupné online. (německy)
  5. ↑ Aktuelle Fahrpläne RE1, RE2, RB60, RB61. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2026-10-28]. Dostupné online. (německy)
  6. ↑ vlexx-Regelfahrplan. www.vlexx.de [online]. [cit. 2026-10-28]. Dostupné online. (německy)
  7. ↑ Aktuelle Fahrpläne RB 1, RB 2, RB 4 und RB 5 der vogtlandbahn. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2026-10-28]. Dostupné online. (německy)
  8. ↑ Fahrplan & Verbindungssuche. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2026-10-28]. Dostupné online. (německy)
  9. ↑ Aktuální jízdní řády linek U12, U14, S58 a T7. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2026-10-28]. Dostupné online.
  10. ↑ Fahrplan & Verbindungssuche. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2026-10-28]. Dostupné online. (německy)
  11. ↑ Vogtlandbahn - Wir verbinden Länder. vogtlandbahn.de [online]. Vogtlandbahn-GmbH [cit. 2026-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2001-02-15.
  12. ↑ Vogtlandbahn - Überführung des ersten RegioShuttles nach Neumark. archive.ph [online]. 2012-07-16 [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-16.
  13. ↑ Vogtlandbahn - Verbesserte Fahrgastinfo und neue Fahrzeuge im Vogtland. archive.ph [online]. 2013-02-13 [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-02-13.
  14. ↑ Der trilex mit regionalen Partnerschaften: Neuer Fahrzeugtyp ab Sonntag im Einsatz. web.archive.org [online]. 2015-04-14 [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-14.
  15. ↑ Neues Fahrzeug der oberpfalzbahn heute zum ersten Mal im Fahrgastbetrieb. www.laenderbahn.com [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-09. (německy)
  16. ↑ Vogtland-Express: Täglich von Plauen wieder nach Berlin. www.spitzenstadt.de [online]. [cit. 2020-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-07.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]