Almas Ordabajev
| Almas Ordabajev | |
|---|---|
| Narození | 19. dubna 1938 Novosibirsk |
| Úmrtí | 13. června 2026 (ve věku 88 let) |
| Občanství | Sovětský svaz a Kazachstán |
| Alma mater | Satbajevova univerzita |
| Povolání | architekt, malíř, designér, historik, vysokoškolský učitel a ilustrátor |
| Zaměstnavatel | Satbajevova univerzita |
| Ocenění | Řád cti |
| Děti | Džamila Stehlíková |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Almas Ordabajev (kazašsky Алмас Ордабаев, rusky Алмас Баймуханович Ордабаев; 19. dubna 1938, Novosibirsk, SSSR – 13. června 2026[1]) byl kazašský architekt, grafický designér, historik hmotné kultury, profesor katedry architektury a designu Kaspické univerzity v Almaty.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 19. dubna 1938 v Novosibirsku jako syn ekonoma Bajmuchana Ordabajeva. Od května 1938 žije v Almaty. Vysokoškolské vzdělání získal na fakultě architektury Vysoké školy polytechnické v Leningradu v letech 1955–1959 a na Kazašské polytechnické Vysoké škole v Almaty v letech 1960–1963.[2] V roce 2007 obhájil disertační práci na téma "Historie architektury Kazachstánu od starověku do počátku dvacátého století" a obdržel titul Ph.D.
Od roku 1962 působil jako architekt v projektových ústavech "Kazgorstroyproekt" a "Almaatagiprogor", kde se vypracoval z pozice řadového architekta na hlavního architekta ateliéru. Jako autor i v rámci tvůrčích týmů navrhl více než 60 objektů, včetně obytné čtvrti "Samal" v Almaty, Náměstí Republiky v Almaty, Domu vědců v Almaty, Památníku Čerkasské obrany v okrese Almaty, Památníku obětem politických represí v Astaně, Památníku Anrahajské bitvy a několika rodinných domů.
V rámci památkové péče kazašského ministerstva kultury prováděl průzkumy památek na poloostrově Mangyšlak, v jižním a středním Kazachstánu, a také vedl průzkum a restaurátorské práce v komplexu Mauzolea Chodži Ahmeda Jásavího.
V letech 1965–1966 působil jako hlavní výtvarník pavilónu Kazašské SSR Výstavy úspěchů národního hospodářství (VDNCH) v Moskvě.
Působil jako architekt a vysokoškolský pedagog, zabýval se výzkumem v oblasti dějin kultury, architektury a designu. Vydal pět knih.
Realizoval projekty v oblasti environmentálního designu, designu interiéru, grafického designu, průmyslového designu, designu nábytku a módy. Navrhl design nejvyššího státního vyznamenání Republiky Kazachstán "Chalyk Kaharmany" (kazašsky "Халық Қаһарманы") a uniformu Národní gardy Republiky Kazachstán.
Podílel se na scénáři i jako odborný poradce několika hraných filmů ("Pohádka o krásné Ajslu", "Nomád", "Myn Bala", "Cesta za matkou" a další). Almas Ordabajev byl také autorem a scenáristou čtyř dokumentárních filmů o historii kazašské kultury a architektury.
Více než 60 let se věnoval malbě a kresbě, zúčastnil se řady výstav v Almaty, Moskvě a Petrohradu.
Byl ženatý, měl dvě dcery: Džamilu Stehlíkovou a Alissu Ordabai.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Realizované projekty autorské a týmové (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Obytná čtvrť "Samal" v Almaty
- Náměstí Republiky v Almaty
- Dům vědců v Almaty
- Památník Čerkasské obrany v okrese Almaty
- Památník obětem politických represí v Astaně
- Památník Anrahajské bitvy
- Několik rodinných domů
Knihy
[editovat | editovat zdroj]Veřejné aktivity
[editovat | editovat zdroj]- Sorosova nadace Kazachstán, v letech 1995-1996 ředitel
- Člen Metodické rady ochrany kulturních památek
- Člen představenstva Svazu architektů Kazachstánu v letech 1993-1997
- Viceprezident a člen představenstva Svazu designerů Kazachstánu od roku 1989
- Člen asociací a republikových výstav architektury, monumentálního umění a designu
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Умер известный казахстанский архитектор Алмас Ордабаев. kaztag.kz [online]. [cit. 2026-06-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Kozlov K., Romaškina S.:Architěktory Kazachstana, 2016
- ↑ ОРДАБАЕВ Алмас Баймуханович | WHO-is-WHO. web.archive.org [online]. 2016-04-06 [cit. 2020-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-06.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kozlov K., Romaškina S., Architěktory Kazachstana (Архитекторы Казахстана). Edice Vox populi 2016, dostupné online.
