Přeskočit na obsah

Adolf Foehr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adolf Foehr
Adolf Foehr
Adolf Foehr
Narození20. června 1880
Norimberk
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí7. října 1943 (ve věku 63 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
ObčanstvíNěmecká říše
Povoláníarchitekt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adolf Foehr (20. června 1880 Norimberk – 7. října 1943 Praha[1]) byl pražský německý architekt a stavební rada, který ve dvacátých a třicátých letech realizoval množství staveb v Praze a na severu Čech.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Již v dětství se s rodiči přestěhoval do Prahy. Vystudoval Německou vysokou školu technickou v Praze (Deutsche technische Hochschule in Prag). V letech 1899–1902 absolvoval mistrovskou školu na Uměleckoprůmyslové škole u Bedřicha Ohmanna a Jana Kotěry[2] a ve studiu pokračoval na Spolkové vysoké technické škole v Curychu. Během studia ve Švýcarsku se úspěšně zúčastnil architektonických soutěží v Praze (dvě první ceny). Nejstarší známé projekty jsou stavby po roce 1910 v secesním stylu. Později pracoval v novoklasicistním puristickém stylu.[3] Zdeněk Lukeš jeho styl popisuje jako poněkud těžkopádný, jeho stavby jsou zdobeny baldachýny, rizality a arkýři.[4] Ve třicátých letech se jeho styl zjednodušil až ke konstruktivismu. Pracoval pro pojišťovny Donau a Securitas. V Praze realizoval velké množství staveb, vedle bankovních a kancelářských budov postavil 57 nájemních domů,[3] přesto byl jako konzervativní architekt českou architektonickou veřejností ignorován.[4] Byl členem spolku Schlaraffia.

Ve věku 63 let zemřel v Psychiatrické léčebně v Bohnicích.[5]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Stavby v Praze

[editovat | editovat zdroj]
  • po roce 1902 hrobka Julia Bauera, Olšanské hřbitovy, Praha[6]
  • po 1910 přestavba domu čp. 916, Praha 1 – Nové Město, Opletalova 11, Politických vězňů 16 pro potřeby Ústřední banky německých spořitelen[7]
  • 1910 – 1911 Vila PhDr. Wilhelma Wostrého čp. 339, Praha 6 – Bubeneč, Na Zátorce 10, Suchardova 4, U Vorlíků 11[8]
  • 1912 adaptace bankovního domu Allianz, Praha 1 – Staré Město, čp. 1081, Králodvorská 16, spolu s Alfonsem Wertmüllerem[3]
  • přestavba domu čp. 1683, Praha 1 – Nové Město, Hybernská 36, Opletalova 40[3]
  • 1914 – 1915 dům penzijního spolku čp. 593, Praha 1 – Nové Město, Ve Smečkách 24[9]
  • 1920 – 1921 úpravy Šelmberkovského paláce pro potřeby německého velvyslanectví, Praha 1 – Malá Strana, čp. 183, Thunovská ulice 18[10]
  • 1922 – 1925 Palác Škodových závodů (později Správa sociálního zabezpečení), Praha 5, Křížová 25
  • 1926 Nástavba domů čp. 1613 a 1617 pro Německou agrární banku, Praha 1 – Nové Město, Hybernská 38 a 40
  • 1926 – 1927 Kancelářská budova čp. 619, Praha 1 – Nové Město, Štěpánská 28 a 30[11]
  • 1926 – 1928 Kancelářská budova (Velkonákupna výrobních družstev) čp. 1163 s pasáží, Těšnov 5, Těšnov 7[3]
  • 1927 – 1928 Palác vídeňské pojišťovny Donau, dnešní název: Palác Purkyňova, Praha 1 – Nové Město, nároží Purkyňova 74/2 a Spálená 18; v roce 1931 upravil Bedřich Feuerstein
  • 1928 – 1930 Palác pojišťovny Securitas, Praha 1 – Nové Město, čp. 681, Vodičkova 18,[3] dnes sídlo Městské části Praha 1.
  • 1930 Palác Dunaj, Praha 1, čp. 138, Národní třída 10 – Voršilská 14, koncept průčelí převzat od Josefa Havlíčka[4]
  • 1930 – 1932 Brandejsův obchodní dům, Praha 1 – Staré Město, Provaznická 397/12
  • 1932 Nájemní dům čp. 1229, Praha 7 – Holešovice, Veverkova 9[3]
  • 1935 Vila čp. 1846, Praha 6 – Dejvice, Sušická 19[3]
  • 1937 Přestavba vily čp. 392, Praha 6 – Bubeneč, Romaina Rollanda 4,[12] původní stavba Matěj Blecha.
  • 1937 Nájemní domy Praha 10 – Vršovice, čp. 1061-1063, Bulharská 23 a Tolstého 19 a 21, pro pojišťovnu Securitas, stavba fa Nekvasil
  • 1937 – 1938 Činžovní dům s obchody čp. 249, Praha 5, Štefánikova 28, 30
  • 1937 – 1939 Nájemní domy Praha 7 – Holešovice, čp. 1334 a 1335, U Smaltovny 20 a 22, spolu s Franzem Hruškou, Šimáčkova 1380, Praha 7-Holešovice
  • 1939 Vila Hummelberg čp. 206, Praha 5 – Hlubočepy, Na Zlíchově 6[4]
  • Palác Philips, Praha 1 – Nové Město, Karlovo náměstí čp. 314 a 325/7

Stavby mimo Prahu

[editovat | editovat zdroj]
  • 1913 Slepecká škola (Die Deutsche Blindenschule, dnes Vojenská ubytovací a stavební správa), Ústí nad Labem – Klíše čp. 231, Štefánikova 2[13]
  • 1922 Vila ředitele Müllera, Terezínská 68, Lovosice[14]
  • 1923 Správní budova Böhmische Glanzstoff – Fabrik, Terezínská 73, Lovosice[15]
  • 1924 Německá agrární a průmyslová banka (Deutsche Agrar- und Industriebank), Seifertova 108, Bílina – centrum[16]
  • 1928 Palác Dunaj, Soukenné náměstí 121, Liberec – Perštýn[17]
  • 1938 – 1939 Pobočka Unionbanky v Podmoklech, Plzeňská 79/1, Děčín – Podmokly[18]

Nerealizované návrhy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1924 Soutěžní návrh na technickou a obchodní školu (Die technische Lehranstalt und Handelschule) Slovanská 55, Děčín – Podmokly[19]
  • 1929 Živnostenská pokračovací škola (Gewerbliche Fortbildungsschule), Teplice[20]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Adolf Foehr na stránkách archINFORM
  2. ↑ Adolf Foehr Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách arch pavouk
  3. 1 2 3 4 5 6 7 8 VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Adolf Foehr, s. 178–179.
  4. 1 2 3 4